Zpěvačky

 

 

                                                                                                               

Lidé odpradávna toužili po nevšedních a vzrušujících zážitcích, a to i v oblasti hudební.
Vzpomínám v té souvislosti na příběh Odyssea a jeho námořníků. Konkrétně mám na mysli jejich plavbu do končin, které byly v bedekru označeny jako"vysoce adrenalinové, pouze pro zkušené a celkově odolné cestovatele".
Průvodce na téměř dvou stránkách líčil záhubu námořníků, kteří byli zlákáni a zcela omámeni nadpozemsky krásným zpěvem jakéhosi plovoucího pěveckého sboru, který se na pozvánkách prezentoval pod názvem "Siréné".
Po vyslechnutí zhruba dvou až tří kusů se prý lodníci jako smyslů zbavení vrhali do moře a tonuli...
No, řekněte sami - vynechali byste na Odysseově místě něco takového ? Samozřejmě že ne. Ani Odysseus si to nemohl nechat ujít. Uvědomoval si ovšem, že by to s ním a s jeho posádkou nemuselo dobře dopadnout. Nařídil pro to při plavbě do oněch končin všem svým mužům, aby si zalepili uši voskem.
Odysseus sám se pak nechal (s ušima nezalepenýma) pevně připoutat ke stěžni. Jedině tak mohli odolat vábení toho zpěvu. A už to bylo tady. Zpívající akvabely je očekávaly a jen se loď přiblížila, hned spustily.
Ale - to bylo něco úplně jiného, než co si Odysseus představoval. Ty holky totiž zazpívaly s bídou ovčáky čtveráky a to ještě pěkně falešně ! Ne, to se nedalo poslouchat, opravdu to bylo k nevydržení. Odysseus se tomu snažil stůj co stůj uniknout a jako šílený se zmítal v poutech. Křičel: " Dost, dost, vypněte to !"
Odysseovi muži si říkali: "To musí být opravdu překrásné, podívejte, jak to našeho velitele bere" a pro jistotu ještě utáhli uzly na provazech, kterými byl Odysseus spoutaný.
Odysseus to chtě nechtě musel vytrpět, dokud se jeho loď nevzdálila z doslechu. Živě si při tom představoval, jak se mnozí námořníci vrhli do vln, jen aby unikli tomu strašnému kvílení.

 
                                                                           Miloš